A dobře udělali, neboť jen co jsme v Bolehošti vystoupili z vlaku, začalo vykukovat sluníčko a postupem času nebe celé zmodralo a bylo krásně.

Původně jsme nechtěli na staré místo vpravo od trati vůbec jít, proto Bručoun, Hašan, Lišák a Barbušák zahnuli vlevo a šli na Písák. Posádky ale byly, nevím proč, proti. Došly vklidu na obvyklé místo a trvalo to dobrou půlhodinu, než se rozhodly jít k Písáku.
Tuto dobu využili Lišák a Hašan k přípravě hry, kterou jsme zahráli hned poté, co jsme opekli buřty.

Mezitím také již probíhaly první skoky do Písáku.
Hra se zpočátku jevila složitá, ale nakonec byla moc prima. Spočívala v bitvě papírovými koulemi s obranou vlastních pozic. Vše bylo zpestřeno ještě tím, že po okolí pobíhal Barbušák, coby obluda a na potkání sestřeloval každého, kdo mu zrovna vlezl do cesty. Nejhůře na to doplatil asi Hulk a to pěticentimetrovou modřinou od papírové koule.

Po krátkém občerstvení a skákání do písku jsme zahráli oblíbenou bitku o vrchol Písáku. Nejprve ji hájila trojice Barbušák, Bručoun, Lišák. Ostatním to trvalo velice dlouho, než vrchol obsadili, ale nakonec se podařilo. Úlohy se vyměnily. Za chvíli byl vrchol vylidněný a jenom Hašan - vůdce druhé party vysel na nízkém stromě asi v čtyřmetrové výšce. Byl však nejprve zbaven bot, posléze stáhnut ze stromu a nakonec vhozen do Písáku.

Poslední hrou před odchodem byl lesní fotbal, který vyhráli Bobři 2:1 nad Jestřáby.
Každého boleli nohy a měl žízeň. Zbyla nám ještě chvíle na odpočinek a pak už jsme museli na vlak.

Při návratu jsme se ještě na okamžik zastavili u houpaček a kolotoče a pak již na vlak a domů - do sprchy - kde se z nás zase stali normální, čistí lidé.