Ještě před večeří jsme si zahráli velmi zajímavou hru. Měli jsme zavázané oči a dlouuuuuuuuuuhé lano, z kterého jsme měli vytvořit čtverec…Povedl se nám jenom takový velmi retardovaný obdélník, ale i ten nám udělal radost.

V akci

Pak jsme se vrhli na večeři a hned nám bylo krásně…Večer jsme se rozdělily do dvojic a každá jsme o té druhé zjišťovaly co nejvíce informací, protože jsme pak dělaly její blogové internetové stránky. Na každý papír jsme také nalepily obálku a do té jsme si celý víkend házely spamy a hoaxy, takže se nám každé povedlo během jednoho víkendu několikrát umřít, ztratit štěstí na celý život, nebo riskovat, že budeme v noci popatlaný pastou.

Zjišťování údajů

Prezentace internetových stránek

Po výrobě jsme už jenom zapěli večerku a huráááááááá do spacáčků.
V sobotu jsme vstávali okolo osmé a po semaforové rozcvičce jsme měli výbornou vánočkovou snídani. Potom jsme se odebrali do skanzenu, kde jsme chvilinku, kterou jsme čekali na průvodkyni, strávili hrou na schovku.

Wiky a Bobík v podzemnici

Idylka...

Se slečnou průvodkyní zíráme na pec

Po prohlídce jsme se ještě odebrali k palisádě, která se vlastně jmenovala  reduta, kde jsme si zahráli trojnožku.

Bylo to drama

Taky jsme si zaskákali přes příkop

a naučili se kotrmelce ve dvou.

Pak už jsme se rozběhli na oběd, ke kterému bylo výborné rizoto.

Během poledního klidu jsme měli zdravotnickou chvilku. Přijela Kaťulínek a Džar a vyrávěli, co dělat v různých situacích.

Po krátkém poledním klidu jsme vyrazili ven.

Nejdříve jsme hráli na mravence v medu.

Potom jsme zjišťovali informace o Pompom pilosus borealis od místních eskymáku. Eskymáci naneštěstí ale nebyli moc sdílní, a tak se eskymácká vesnička proměnila na takové malé bojiště a my si musely informace vydobýt.

Pak jsme zkoušeli naši zdatnost a lezli jsme na šplhací tyč.

Žabičkám to šlo nejlépe a vyšplhaly všechny, a to hned několikrát. Nakonec jsme museli zjistit, jak vlastně Pompom pilosus borealis vypadá, a proto jsme si zahráli hru. Rozdělily jsme se na skautky a žabičky. Každá skupina měla za úkol se domluvit a vytvořit Pompoma z přírodních materiálů. Skautky to ale měly ztížené tím, že nejdřív měly čas na to, se domluvit a pak už nemohly říct ani slůvko.

Skautky tvoří

A je na světě

Celý stavitelský tým

Čárka si nasadila čapku

Výtvor žabiček

Po této hře jsme se vrátili do chalupy a navečeřeli se. Potom jsme hráli na vraha, mafiány a trochu jsme i zapěli.
Večer jsme se pak vydali hledat našeho legendárního Pompoma. Oblékli jsme se, co nejvíc to šlo, člověk nikdy neví. Cestou na místo M jsme museli přečkat dvě polární bouře a viděli jsme několik polárních září. Ale všechno jsme to překonali a zvířátko jsme našli,

bylo krásné, úžasné, roztomilé, měkoučké…

No, co vám budu povídat, dnes ho můžete vidět v naší klubovně. Ale co se nestalo??? Naše výprava se poztrácela a musely jsme jít zpět každá sama! Nakonec to všechny zvládly, i když některé z nás skoro dělaly kotrmelce přesně na druhou stranu, než byl náš dočasný domov. Po opětovném šťastném shledání jsme zazpívali večerku a vyhledali pohodlí našich spacáčků.
V neděli ráno jsme vstávali něco po osmé, pak následovala rozcvička a snídaně. Potom jsme se odebrali hrát hru. Vyzkoušeli jsme si, jak může být proradný a složitý byrokratický aparát. No, a když se do toho ještě míchala mafie, tak bylo skoro nemožné splnit náš úkol, který byl jasný – jako první zaregistrovat a zapatentovat nález zvířete Pompom pilosus borealis. Nakonec se to jedné skupince povedlo a ostatní měly smůlu…

Holky v akci 

Pak kdo chtěl šel do místního kostela na mši a zbytek hrál ještě nějaké drobné hry a připravoval oběd (čočka a párek). Po obědě jsme se ještě sešli a do obálek, teď už plných spamů, jsme si napsaly vzájemné poděkování.

A ještě holky dostali malou napodobeninu Pompoma, aby na naše putování jen tak nezapomněly.

Potom už jsme jenom uklízeli. Když jsme dorazili na zastávku, tak nás čekalo překvapení a to v podobě minibusu. Když jsem ho uviděla, tak jsem usoudila, že tu asi zůstáváme do zítřka, protože se do něho nemáme šanci vejít, ale nakonec se nám to jako zázrakem povedlo. Opět nás čekal přestup v Solnici, který už byl o poznání klidnější a pak už jenom vystoupit a utíkat domů.

 Autor: Titty