Před ní se nás pan průvodčí zeptal, jestli bychom nechtěly vystoupit až dál, že je to prý blíž na Blažkovec. Tak jsme souhlasily. Vlak zastavil u asfaltky, a tak jsme jedna po druhé začaly vyskakovat z vlaku. Poděkovaly jsme a vydaly se na základnu. Místo 2,5 km to bylo asi 400 m. Tak jsme se ubytovaly a chystaly se večeřet. To však nebylo tak snadné, protože každá musela říct heslo, které bylo na infoletáku. Naštěstí to všechny zvládly, a tak jsme se mohly posilnit. Následovaly různé štafetové závody.

Např. štafeta s pohlednicí mezi horními rty a nosem,

chůze a dřepy s polenem na hlavě,

slalom s  tenisákem, běh pro písmenka,...).

Po této hře následovalo zamyšlení, při kterém se postupně holky měly domluvit na společných 10 zásadách, jak se pozná správný kamarád. Výsledek bude viset v klubovně na nástěnce, tak se přijďte podívat. Pak jsme každá odhalily ostatním jednu naši dobrou a jednou špatnou vlastnost a za to dostaly každá kus roztržené zprávy. Stálo v ní, že nás přepadly Zlé síly a rozdělily nás na 2 kmeny. Rozdělení jsme našly na lístkách poschovávaných po místnosti. Pak jsme zapěly večerku a uložily se ke spánku.
Ráno nás přivítal déšť, a tak jsme rozcvičku uspořádaly ve vedlejší budově. Po snídani jsme začaly tvořit kmenové názvy, pověsti o vzniku jména, erby.

Jeden kmen se jmenoval Rozinky,

druhý Rosničky.

Tato veledíla nám zabraly celé dopoledne, tak se skautky po prezentaci kmenů vrhly na vaření oběda a já jsem se žabičkama šla hrát pantomimu.

Co to asi Fenka předvádí?

Po vynikajícím obědě jsme začaly hrát souboje kmenů v tělocvičných disciplínách -

kliky,

stoj na jedné noze,

kopání do tenisáku, ...

Družstva byla velmi vyrovnaná. V 16:00 přestalo pršet, a tak jsme se co nejrychleji vydaly ven do lesa. Tam jsme zahrály jednu hru, kde kmeny běhaly pro lístky druhého kmene, a zjišťovaly tak jejich kmenové pověsti.

Hru jsme kvůli brzké tmě dokončily až na chatě. Ze zprávy vyšlo, že máme najít GPS, a tak se i stalo. Ještě předtím jsme si zahrály noční hru Na strážce světel.

Pak následovala večeře, ke které jsme si opékaly špekáčky.

Po večeři jsme zahrály hru s kostkama Do sta. Úkolem kmenů bylo nasbírat co nejrychleji hody kostkou 100 bodů pro každého člena.

Pak následovalo zamyšlení nad přátelstvím. Holky chodily do vedlejší budovy, uvnitř které hořely svíčky. Přečetly si "Co je to přátelství", vzaly si některé citáty a vrátily se. Když se všechny vystřídaly, tak jsme si přečetly citáty, vysvětlily si je, popovídaly si o nich a nakonec je seřadily do skupin podle příbuznosti a jednotlivé skupiny jsme pojmenovaly.

Pak už byl čas jít na kutě.
V neděli nás hned ráno rozveselilo sluníčko a Mihulčina vtipná rozcvička, při které jsme navštívily kino. Po snídani se holky dozvěděly, že Zlé síly stále útočí, že přišly na heslo, a že si každá musí vymyslet svoje vlastní heslo a ještě ho zašifrovat.

Poté se jednotlivé kmeny vydaly na cestu s GPS a schovávaly hesla.

Po opětovném setkání jsme si vyměnily informace o úkrytech (GPS souřadnice) a zjistily, že kouzlo Zlých sil vyprchá, jestliže se znovu setkáme, zvoláme společně původní heslo a vyluštíme a přečteme hesla nová. Tak jsme se vydaly. No, Rosničky se trošku upsaly, takže se Rozinky pořádně prošly a nic na tom místě nenašly:-)

Wiky našla dopis.

Pak jsme se všechny sešly, doluštily šifry, přečetly si příběh.

Pak holky utvořily kolečko, zvolaly původní heslo a nová hesla a kouzlo Zlých sil bylo překonáno a zvítězilo přátelství. 

Následovalo balení a vaření oběda a závěrečný úklid.

Foto celé výpravy před chatou.

Cesta na vlak byla dost terénní, hlavně když jsme nešlapaly po asfaltu. Vlak přijel za 10 minut a my se rozjely domů.