Večer jsme se ubytovali v Domově mládeže Střední průmyslové školy v Jedovnici. Nasycení večeří jsme se pustili do výuky práce s GPS a poté jsme šli spát.

To je věda... 

V sobotu jsme se ráno sešli s našimi jeskyňáři - Jarkem, Romanem a Zdenálem a vyrazili k závrtu, kde nás čekala práce. Naším úkolem bylo prohlubovat díru hlouběji. Moc místa tam nebylo, tak jsme pracovali po dvojicích. Ostatní se střídali u rumpálu a vyklápění kýblů plných bahna, hlíny a kamení.

U rumpálu

Žofka vyklápí kbelík 

Žofka a Kaťu v akci

Žirafy pozorují práci

Odpoledne jsme prověřili čerstvě nabyté znalosti práce s GPS a navzájem jsme si poschovávali obaly od paštiky a pak se je vydaly hledat pomocí GPS.

Čárka vyráží za paštikou 

Před čtvrtou hodinou nám jeskyňáři nabídli, že bychom mohli jít ještě v sobotu do jeskyně. No, samozřejmě, že jsme ani chvíli neváhali a nadšeně vyrazili za našimi skvělými průvodci. Vlezli jsme do závrtu a po žebříkách se spustily do jeskyně Společňák. Po překonání žebříků jsme vlezli do menší plazivky.

Jupí, plazivka

Hurá, plazivka

Foto pro Matese:-)

 Pak jsme pokračovali dál a před námi se rozprostřel obrovský dóm. Vydali jsme se nahoru a podél stěny obešli nádhernou Galerii. Byla tam krásná krápníková výzdoba.

Nádherná brčka

Pak jsme pokračovaly do 80 m dlouhé plazivky. Lezli jsme ji tam a zpátky. No, byla to fuška, ale úžasný. Shodli jsme se, že nejhorší bylo plazit se po boku. Celí nadšení jsme se po žebříkách vrátili na čerstvý vzduch a odebrali se do Jedovnice.

Očko spokojeně vylézá z jeskyně 

Kuňka už se už taky blíží spokojeně k východu

 Ve škole se mužská část vrhla na vaření a ženská na oddílovou radu.

Kluci v akci 

Po večeři, která byla cca ve 22:00 jsme vklouzli do spacáků a těšili se na nedělní dobrodružství.
V neděli jsme se sešli na stejném místě s našimi "šéfy" (jeskyňáři) a vydali se k jeskyni Svážná studna. Zapluli jsme dovnitř opět skruží po žebříkách. Protože tam byly uzší prostory, tak jsme se museli rozdělit na dvě party. Jedna chodba byla plazivka, ve které jsme se museli slušně prohnout v bedrech, Kuňka skákala šipky přes kámen a zohýbat se do pravých úhlů už nám nedělalo problém. Druhá chodba byla žebříková, místy tak úzká, že jsme nemohli skrčit koleno a postoupit o šprincle - nakonec to vždycky dopadlo zdárně. Další chodba vedla taky po žebříkách, ale byly tam i plazivky. Roman mě a Králíka tak namotivoval, že jsme vlezli do díry, ze které mi dělalo problém vylézt zpátky - trochu se mi tam zašprajcnul zadek:-) (Králíkovi to však nedělalo problém.) Stačilo mě povytáhnout a vše šlo zase jako po másle. Jedna skupina se vydala k sedmibarevnému krápníku vzrůšo cestou. Chtělo to jen zapřít se a jít:-) Prostě všechny chodby byly "iksajtink". Když jsme se dostatečně vyplazili a vyžebříkovali, vyšplhali jsme se k poklopu jeskyně.

Už se slézáme níž a níž

Očko mizí v hloubi

Sedmibarevný krápník (Žofka bohužel viděla jen dvě barvy)

Spokojenci před vchodem a východem do Svážné studny

Do školy jsme přišli celí ztrhaní, ale mooooc spokojení. Nejdřív jsme padli do spacáků. Po odpočinku jsme se pustili do vaření večeře. Po večeři jsme naladili kytaru a zapěli si.

Domov mládeže se otřásal v základech

V neděli jsme si sbalili, nasnídali se a uklidili všechno bahno, co po nás bylo a autama jsme dojeli na náměstí.

 Foto celé výpravy

Tam jsme se zase potkali s našimi jeskyňáři a vyjeli za nimi k jeskyni Spirálka. Opět jsme zapadli do skruže a po žebříkách sešplhali dolů. Tam jsme pozorovali, jak se Roman a Zdenále chystají potápět.

Už se potápějí 

Po jejich zanoření jsme se vydali do chodby, která měla nádhernou výzdobu. Po cestě jsme odbočili do krátké chodby, a protože měla úzký otvor směrem nahoru, tak jsme si skoro všichni museli pomoct ven.

Otvor byl šikmo vzhůru a nebylo se kde pořádně zapřít. Tam to však šlo snadně. 

Měli jsme štěstí, že jsme se díky suchu dostali hodně daleko, až k zatopenému sifonu. Část cesty jsme šli vodou, část po lanech.

Stejnou chodbou jsme se vrátili k jezírku, kde se Roman se Zdenálem už převlékali z potápěčské výstroje. Tam jsme zazpívali státní hymnu, protože byl státní svátek. Pak jsme vylezli ven.

Závěrečný hambáč

U aut jsme se rozloučili s našimi průvodci - Jarkem, Romanem, Zdenálem a dalšími jeskyňáři, kterým moc moc děkujeme za krásné zážitky a ochotu. Díky moc! Pak jsme se naobědvali a vyrazili domů. Už se moc těšíme na další jeskyňářskou výpravu.