Na první prosincové sobotní dopoledne jsme se skautkami naplánovaly malou akci, při které bylo hlavním cílem udělat někomu radost. Rozhodly jsme se ho strávit v Ústavu sociální péče pro mládež s mentálním postižením v Kvasinách, kam nás pozval pan Ladislav Fabián, který v tomto ústavu provádí canisterapii (terapii se psy).

Už před osmou hodinou ranní jsme se sešly u Fabiánů, abychom ještě doladily vánoční scénku, kterou jsme chtěly v ústavu zahrát.

Poslední dolaďování scénky před vystoupením.

V devět hodin nás vyzvedly dvě ochotné řidičky – maminky, a tak jsme se rychle přepravily i s mnoha potřebnými rekvizitami do Kvasin.
Tam se nám dostalo vřelého přijetí a ochotné pomoci při vykládání všech věcí z aut. Hned se programu ujal pan Fabián a začal s canisterapií. Skautky měly možnost shlédnout ukázky základních technik, ze kterých je nejdůležitější polohování klienta a psa. Pan Fabián nám vysvětlil, jak tyto techniky fungují a jaký je jejich cíl.

Polohování klienta a psa.

Zajímavé na programu mimo jiné bylo, že se ho účastnily i klienti ústavu jako diváci, což nám poskytlo prostor pro první seznámení. Potom přišel čas, abychom se šly připravit na naše vystoupení. Skautky si oblékly kostýmy, diváci se posadili do malého vánočně ozdobeného sálu, a tak jsme mohly začít. Naše scénka byla malým živým Betlémem, do něhož jsme k příběhu o narození Ježíška přidaly známé koledy.

Druhá polovina našeho programu byla zaměřená na vánoční zvyky. Vždy dvě skautky měly připravenou jednu tradiční vánoční činnost a jejich úkolem bylo zapojit do ní klienty.

Mezi nejoblíbenější zvyk patřilo házení bačkorou, což si vyzkoušeli téměř všichni klienti.

Zájem přitáhlo i stavění papírového Betlému,

rozkrajování jablek

a otloukání stromečků.

Pro klienty, kteří si chtěli procvičit svou motorickou dovednost, si skautky připravily jedlové větvičky a mašle na ozdobné uvázání.

V této části programu se nám podařilo zapojit do činností většinu klientů, z čehož jsme měly velkou radost.

Na závěr jsme rozdaly divákům malé dárečky – perníčky, které skautky ozdobily na předešlé družinovce,

a rozloučily jsme se koledou.

Jeden klient dokonce holky zapojil do hraní na elektrofonickou kytaru. Čárka vypadala jak pravý rocker:-)

Po úklidu rekvizit jsme byly panem hlavním vychovatelem pozvány na pohoštění, kde nám byla nabídnuta i prohlídka celého areálu ústavu. Rády jsme přijaly.

Pohoštění bylo veliké.

Při prohlídce ústavu.

Pan vychovatel nás tedy provedl jednotlivými odděleními a snažil se nám přiblížit život místních klientů. Před polednem jsme se rozloučily, poděkovaly jsme za milé přijetí a vyrazily jsme spokojené domů.
Chtěla bych poděkovat všem zúčastněným skautkám a ochotným maminkám, myslím, že se nám podařilo cíl akce naplnit. Rozdaly jsme velký kus předvánoční radosti.

Autor: Sasanka