| Jeskyně Moravský kras pro oddílovou radu (2. - 3. dubna 2011) |
|
| Autor(-ka) Adéla Fabiánová | |||
|
Chcete vědět, jak odpočívá oddílová rada 2. oddílu? Přečtěte si tento článek.
V sobotu ráno jsme vyrazili dvěma auty směr Ostrov u Macochy k jeskyňářské skupině Tartaros. Po příjezdu a převlečení jsme se vydali s Gasem a Honzou do Šamalíkových jeskyní.
S úsměvem jsme se spouštěli do jeskyní.
Bylo to žůžo dobrodrůžo, plazivky střídaly žebříky, výzdoba byla taky krásná, prostě paráda.
Mistr tragických jeskynních výrazů:-)
Vylezli jsme krásně zbarvení, však posuďte sami.
To je ale přírodní průvod, skoro nejsme vidět:-)
Pak jsme se na parkovišti u Balcarky naobědvali a pokračovali jsme na pracovní akci do Lopače. Nejlepší bylo to, že jsme nejdřív museli projít skoro celý Lopač, než jsme se dostali k práci, takže jsme si to náležitě užívali a vzpomínali jsme, když jsme tu byli poprvé. Kdo neví, tak Lopač je protékaný potokem, takže je to hodně excitní jeskyně. Prostě Lopač je naše srdeční záležitost, jak někteří tuto jeskyni nazvali.
Čárčin výraz o všem vypovídá.
Žofka v akci:-) Jinak práce spočívala v tom, že jsme udělali v jeskyni hada a předávali si kyblíky naplněné kamením a štěrkem z míst, kde se rube, protože se tam předpokládá další jeskynní systém. Samozřejmě Sojka odcházela s plnými kapsami kamení:-)
Ještě foto před vstupem do jeskyně s našimi průvodci Gasem a Honzou. Pak jsme se přesunuli na boudu, udělali si večeři a sedli k ohýnku a zaposlouchali se do zpěvu s kytarou.
V neděli nás vzal Franci, Gas a Honza do jeskyně Dagmar. Ta byla taky žůžo, bylo tam více žebříků, krásná výzdoba a netopýři.
Sojka pózuje:-)
Čárka na provazovém žebříku. Tu bych pasovala na mistryni zběsilých výrazů:-) A pokoušeli jsme dolézt do Dómu štíhlých mužů, ale nikomu z nás se to nepodařilo, ten prostor byl fakt úzký.
Poznáte, čí jsou to nohy?
Je to vypětí nebo výtlem?
A nesmí chybět společné foto před jeskyní. Tady je ještě náš průvodce Franci. Pak nás vzal Franci ještě k jeskyni V jedlích, což je menší jeskyně, vedle které je ukázkový ponor a potok je slyšet v jeskyni za skalami.
A z poslední jeskyně aspoň jedna fotka. Blažený Králík v plazivce:-) Pak už jsme museli dojít zpátky k boudě a pomalu jsme odjeli plni skvělých zážitků domů. Moc děkujeme našim speleologickým kamarádům ze skupiny Tartaros, že nám umožňují prožít takové zážitky.
|























