Přečtěte si článek o prvním splutí řeky Nysa Klodzka v historii našeho oddílu.

Všechny věci jsme naložili v pátek, přespali jsme doma a v sobotu ráno jsme se sešli u sokolovny. Do Klodzka nás vezli 3 ochotní rodiče – Benďa (paní Macourková), pan Folkman a pan Vencl svými auty. Zde jsme se nalodili a vypluli.

Nalodění a poslední info před vyplutím.

Tradiční fotorejda.

Konečně jsme na vodě.

První jez nás čekal po chvíli, naštěstí šel přetáhnout.

Pod Klodzkem bylo málo vody, takže jsme občas museli vyskočit a provozovat pěší turistiku s vodáckou tematikou.

Po chvíli začaly i nějaké menší peřeje a krajinu zdobily krásné skály. První cvaknutí přišlo ještě před obědem při vjezdu do protiproudu – Nancy i Hanka to braly statečně a tvrdily, že se chtěly osvěžit:-) Sváču jsme si dali na dalším jezu, který jsme naštěstí kvůli nedostatku vody také mohli přetáhnout.

Bylo opravdu málo vody.

Na oběd jsme zastavili na louce, kde se obvykle pasou krávy, ale v sobotu tam nebyly. Dali jsme si chléb se sýrem a okurku.

Obědváme.

Po obědě jsme pokračovali dál a Králík učil postupně Sněženku, Štěně a Hanku kormidlovat.

Třetí jez jsme museli přenášet.

Po proplutí krásného místa Bardo, kde zrovna probíhal myslivecký festival, se řeka zrychlila a čekalo nás více peřejí, obrovské kamenné pláže a mnoho zákrut. Někteří se v těchto místech cvakli.

Most v mětečku Bardo.

Kostel v Bardo.

Poslední jez byl opět bez vody, takže jsme lodě přetáhli přes jez, dali jsme si sváču a pokračovali k zaplavenému písáku, kde jsme chtěli stanovat.

Motýlek si z něho chtěla udělat skluzavku, ale nejelo to...

Nesmí chybět hromadné foto, tentokrát na posledním jezu.

Před písákem byl překrásný úsek, kde byly pěkné peřeje a několik těžších úseků, kde se některé posádky cvakly.

Mihule a Žofka pomáhají cvaklé posádce vylít loď.

Před písákem bylo mnoho padlých stromů.

Čárka a Motýlek - vždy s úsměvem.

Konečně zachyceno cvaknutí.

Když jsme vjeli do zaplaveného písku, vypadalo to jak na jezerech na severu Polska. Krajina byla trochu jiná, všude létali racci a foukal silný vítr. Nejdříve jsme jeli nalevo, ale tam byla vysoká tráva, tak jsme jeli napravo.

Plavba po písáku byla díky velmi silnému větru hodně náročná.

Po 19 km jsme se utábořili poloostrově. Po vylodění a postavení stanů jsme se vydali na dřevo, abychom rozdělali oheň a mohli si uvařit večeři – nudle s mákem. Po večeři a úklidu jsme zpívali a pak šli spát.

Stavíme stany.

Vítr nám trochu rozháněl oheň.

Sekaly i žabičky.

Čárka a Králík v kuchyni:-)

Baštíme nudle s mákem.

A zpíváme.

V neděli jsme po rozcvičce a snídani začali balit všechny věci. Sbalili jsme docela rychle a po 9. hodině jsme vyplouvali přes písák dál.

Holky připravují snídani.

Králík zpívá budíček.

Nedělní fotorejda.

Tato etapa byla moc pěkná, řeka hezky tekla, o peřeje nebyla nouze a navíc nás nečekal žádný jez. V jednom místě nás zaujal velmi vysoký břeh.

Nejprve jsme museli přejet písák, naštěstí nefoukal vítr, tak to bylo hned.

Štěně s Opičákem.

Čárka a Hanka s vysokým břehem.

Na zastávce na svačině si starší skautky a Sněženka zkoušely přejezd proudu.

Do cíle, ke vzdutí přehrady u Topoly, jsme dopluli po 12. hodině a nedělní etapa měla 11 km. Umyli jsme lodě, připravili vše na naložení a ještě jsme se naobědvali – co jiného než chleba s paštikou:-)

Už se zase ládujem:-)

Ve 14 hodin přijel pan Folkman, naložili jsme lodě na vlek, bagáž a čekali jsme na další auta.

Pak jsme vyrazili do loděnice, kde jsme vše vyložili a rozloučili se.
Moc děkujeme ochotným rodičům – Bendě, panu Folkmanovi a panu Venclovi, kteří nám zajistili dopravu svými auty.

Více fotek najdete na Rajčeti.