Téměř kompletní posádka Medúzek se sešla v pátek na vlakovém nádraží v NM a vydala se přímým spojem do Letohradu. Cesta byla bojová, protože žabičky měly hodně energie. Bojovou atmosféru završilo rozbití topení v našem vagónu (naštěstí ne vinou našich žabiček), takže to chvíli vypadalo, že vlak vyhoří. Všude byl hustý smradlavý dým. Pan průvodčí nakonec topení vypnul a dojeli jsme v pořádku.

Na chatu Urbanka jsme dorazili právě, když končilo několik družinovek místních skautů a skautek, takže jsme měly i zatopeno. Navečeřely jsme se, zahrály si pár her a pak se vydaly na noční hru. Všem žabičkám jsme v chatě zavázaly oči šátkem a dovedly je na místo vzdálené asi 500 m. Tam Božka vysvětlila pravidla hry. Holky musely poslepu dojít až na konec provázku a tam najít kupu lístečků s různou bodovou hodnotou, vybrat jeden (poslepu) a jít zase zpátky, předat štafetu a takhle se pokračovalo dál. Hrálo se na dvě družstva.

Modrásek hledá lísteček.

Lištička míří ke kupičce.

Po návratu dostala každá žabička nějakou šifru a musely ji rozluštit. Vyšlo jim 10 průchozích bodů, které musely najít na mapě a podle kterých jsme se vydaly na sobotní výlet.

To přemýšlení ale bolí...

Nejrychleší luštitelé už hledají v mapě body.

Pak jsme ještě zahrály hru na hledání co nejvyššího čísla a hru, kterou si připravila Delfín a Včelička. Pak už jsme se převlékly do spacího a sešly jsme se nahoře v patře, kde Božka přečetla jeden příběh o bílé pastelce.

Pak jsme zazpívaly večerku a šly spát.
Ráno po rozcvičce a snídani jsme sbalily věci na výlet a vydaly se do krásně zamrzlé přírody. Po cestě jsme si zahrály hru, kde žabičky rozdělené na dvě družstva lovily lístečky se slovy žabičkovského zákona, hesla a příkazu. Pak je musely správně poskládat. Obě družstva poskládala alespoň něco a nakonec jsme společně došly ke správnému znění a vysvětlily jsme si, co který bod znamená.

Běhání pro lístečky.

A skládání správného znění.

Na dlouhou chvíli jsme se zastavily u krásného přírodního hřiště. Modrásek hraje kuželky.

Včelička na houpačce.

Před obědem dokonce sněžilo:-)

Oběd jsme měly na fotbalovém stadionu v Dolní Dobrouči.

Krajina byla nádherně omrzlá.

Po obědě jsme po cestě hrály hru Na stopaře. Pak už jsme došly na cíl naší cesty – zříceninu hradu Lanšperk.

Takto vypadá zřícenina hradu Lanšperk.

Žáby na rozhledně na hradu.

A zase jedna společná:-)

Na Lanšperku jsme se ale dlouho kochaly, a tak jsme pak na vlak musely utíkat. Naštěstí to bylo z kopce, takže jsme to zvládly akorát. Vlak nás dovezl zpět do Letohradu. Nejprve jsme zatopily.

Delfín seká dříví.

Pak jsme se pustily do přípravy večeře – těstovin s kejdou a okurkového salátu.

Podílely se všechny.

Po večeři některé myly nádobí, ostatní holky dostaly za úkol vymyslet nějakou scénku na jakýkoliv bod žabičkovského zákona. Obě družstva nakonec vymyslela scénku na bod „Žabička pomáhá jiným“. Po umytí nádobí jsme nacvičovaly scénku na vánoční shromáždění. Pak už jsme se zase přesunuly nahoru na pohádku a večerku a hurá do spacáků.

V neděli jsme zase nacvičovaly scénku.

Před obědem nastal ale čas balení, a tak jsme se do toho pustily. Musely jsme také uklidit chalupu a nasekat dříví.

A nyní vám představuji dvě nejpilnější "uklízečky" Duběnku

a Baterku.

Mihulka s pomocí Modráska a Pumy uvařily oběd – písmenkovou polévku s chlebem. Po obědě jsme vše douklidily, zahrály si pár her a vydaly se na vlak.

A fotečka s chatou, ve které jsme strávily víkend.

Ve vlaku Božka dočítala zbylé kapitoly o bílé pastelce.

Více fotek najdete na Rajčeti.