Tato dlouho očekávaná, úžasná, barevná a akční akce se odehrála ve dnech 16.-18.11.2007 v Mastech u Dobrušky a myslím, že je na co vzpomínat…

Sešly jsme se v půl páté na Rychtě a poté, co nám pan řidič skoro nevydal lístek (stále přemýšlím, jestli se lekl počtu, nebo toho, jak jsme vypadaly…) jsme šťastně dojely do Bílého Újezdu a vydaly se na cestu. Cesta proběhla v klidu (dokonce jsme ani nebloudily :o). Když jsme dorazily do chaty, tak Čárka ochotně zatopila a my se navečeřely při četbě z knížky Magor dětem (kterou napsal překvapivě Magor, aneb Ivan Martin Jirous) a potom jsme šly hrát ven super mega akční proužkovanou hru. Když jsme se vrátily, tak dorazila Krabička. Holky si chvilku odpočinuly a pak jsme je po jedné braly na půdu, kde se zamýšlely nad svým chováním k ostatním. Pak dostaly něco na památku,aby nezapomněly, že se mají k ostatním pěkně chovat. Jestli chcete vědět, co dostaly, tak se jich zeptejte :o). A pak jsme šly spinkat. Když už většina dětiček spala, tak dorazili Králík, Bobinka a Žofík.
 

Druhý den, hned po budíčku a Králíkově rozcvičce, jsme se vrhli na snídani, která byla jak jinak než proužkovaná.

Ádě se udělalo špatně (ale to nebylo kvůli snídani), takže s ní Králík zůstal na chatě a my jsme se vydaly na výlet na židovský hřbitov v Podbřezí.

Na hřbitově jsme se naučily židovskou písničku a ještě jsme si řekly, proč je státní svátek a zapěly jsme státní a skautskou hymnu. A pak jsme se pomalu ubíraly ku chatě.

Cestou jsme hrály hry a bitčily se ve sněhu.

Když jsme dorazily na chatu, tak jsme se vrhly do vaření oběda. Bylo vepřo knedlo zelo.

Holky se snažily a myslím, že to všem chutnalo. Až na to, že někteří měli výhrady k našim bramborovým knedlíkům a já nechápala proč, protože byly dobrý, ale pak mi došlo, že jim asi vadí, že jsou červený… no jo no, všichni nemají rádi barvičky:o(  

Po poledním klidu jsme šli hrát do lesa bojovku.

Byla úplně super a hezky jsme si provětrali špíčky. Když jsme se vrátili na chatu, tak nás opustila Žofka (říkala něco o škole, ale nikdo jí to nevěří:o). A my jsme se vrhli na šití proužkatých kabelek.

Poté, co si holky vyzkoušely, jak jsou zručné švadlenky a kuchařky, jsme šli spinkat.

V neděli jsme museli vstávat už v pět (ranní ptáče dál doskáče, nakopnu ho až zapláče - Egon Bondy:o) a po výborné krupičce (ať žije Králík!), jsme se vrhli na úklid a následně na autobus. Krabička byla Bobinkou nominována na oddílovou uklizečku, tak jsem zvědavá, jestli ji někdo bude chtít trumfnout. Ale upozorňuju, že je těžký soupeř:o). Po poklidné jízdě jsme se rozutekli pokračovat ve spánku…

Autor: Kuňka