4. oddíl - Skautský deník Uzlování
| 4 - Uzlování |
 |
| Autor(-ka) Josef Hylský |
|
Uzlování
I. Očko
Očko je nejjednodušší uzel, který lze uvázat, a tak je základem mnoha jiných uzlů. Očko na laně snižuje nosnost lana na polovinu (a to i po jeho rozvázání). Slouží jako ukončovací uzel a důležitá pojistka, kde brání rozvázání uzlu uvázanému před ním.
- podle obrázku, není potřeba další popisování
II. Ambulantní uzel
Tento uzel je plochým spojením dvou zhruba stejně silných provazů, dvou konců obvazů. Pokud se konce nezajistí pojistkou, nemůže být spolehlivý. Používá se tam, kde nesmí spojení vadit
- konec provazu zakřížíme levým přes pravý a zavážeme - potom zakřížíme pravý nad levý a zavážeme
III. Liščí smyčka 
Postup: - provaz přehneme na polovinu a přes smyčku položíme kulatinu - potom provlékneme vrchem (přes kulatinu) oba konce provazu smyčkou a zatáhneme
IV. Škotův uzel
Užívá se ke spojení dvou nestejně silných lan, k přivázání provazu k cípu plachty, vlajky nebo k šátku. Spolehlivě spojí konce dvou různě silných provazů, velmi dobře se vyvazuje do železného háku. Také se používá ke svazování příze (znám je pod názvem tkalcovský uzel). Uzel se snadno rozvazuje, i když byl silně utažen, a neničí lano. Je velmi podobný dračí smyčce.
Postup:
- přiložíme pravý konec lana
pravý a podvlečeme
Pomocná pohádka:
To si to takhle řekou pluli dva úhoři a zničeho nic se spolu potkali. Ten jeden byl starší, silnější, méně ohebný, ale rozumnější. Moc o seznamování nestál. Dal se tedy na útěk – prostě a jednoduše se otočil a plaval od toho mlaďocha pryč (vytvořil ze svého těla ohyb). Ale mlaďoch byl zvědavý a jako každé mládí i trochu přidrzlý a navíc rychlejší staršího. Podplaval jej tedy a jak prozkoumával svoji novou známost, obkroužil ji (obkroužil oba konce ohybu). A když to zůstalo bez kladné odezvy, otočil se taky, ještě jednou se důvěrně otřel o tělo starocha (protáhl se pod svým vlastním tělem), a když se stále nic nedělo, definitivně to zabalil. Jaké bylo překvapení obou, že se od sebe nemohli oddělit ...
V. Zkracovačka
Používá se tehdy, když potřebujeme zkrátit lano a nechceme ho zbytečně rozpůlit. Dovoluje plynule měnit délku lana s upevněnými konci. Příliš se nehodí pro silná a tuhá lana.
- na laně uděláme tři smyčky (za sebou) - prostřední smyčku protáhneme krajními oky tak, aby se nerozdělaly a aby lano mělo po utažení potřebnou délku - uzel utáhneme za oba konce
VI. Lodní smyčka
Slouží k upevnění lana ke kůlu (lodí k přístavním kůlům). Je velmi pevná. Snadno se váže a snadno se také rozvazuje. Ze dvou lan kolíků je možné vyrobit lanový žebřík jiný název - příčkový uzel). Je spolehlivý jen pokud je zatížení trvalé, jakmile napětí pomine, povolí se.
Postup: 1) pro vázání na nízký kůl - překřížíme ruce přes sebe a uchopíme provaz - ruce vrátíme zpátky vedle sebe, aniž bychom přitom provaz pustili - obě vzniklé smyčky přeložíme přes sebe tak, aby se navzájem nerozdělávala - takto vzniklou smyčku přehodíme přes kůl a za pevný konec utáhneme
2) pro vázání na strom (bez možnosti přehození) - provaz obtočíme dvakrát okolo stromu tak, aby konec první otočky byl nad konce druhé otočky (ležící pod první otočkou) - konec provazu provlékneme tak, aby procházel mezi začátkem prvního obtočení a začátkem druhého obtočení
VII. Dračí smyčka
Je to nejdůležitější smyčka, kterou by měl ovládat každý, kdo přijde do styku s lanem. Dračí smyčka byl jedním ze základních horolezeckých uzlů. Je velmi pevná, rychle uvázatelná a neprokluzuje, ale snadno se může rozvázat tzv. vytřesením (střídavé napínání a povolování lana). Snižuje nosnost lana. V dnešní době se již nepoužívá, místo ní se váže osmičkové poutko.
Postup: - drak vyleze z jezírka (lano si dáme kolem těla a na pevném konci uděláme oko, tím prostrčíme konec provazu) - obmotá princeznu (konec lana obtočíme okolo pevného konce lana) - a zaleze zpátky do jezírka (konec lana prostrčíme zpátky okem, které jsme udělali na začátku a uzel utáhneme
- existuje ještě jeden rychlý postup úvazu, ale ten nedokážu slovně popsat
VIII. Rybářská spojka
Rybářská spojka se využívá k pevnému spojení dvou lan (v rybářství dvou vlasců). Někdy se jí říká "autíčka" podle dvou uzlů, které se mohou pohybovat.
Postup: - provazy si položíme vedle sebe - na konci prvního uvážeme očko tak, aby jeho vnitřkem procházel druhý provaz, pamatujte si, jestli volný konec napřed překřížíte nad nebo pod pevný konec. - poté na konci druhého uvážeme očko tak, aby vnitřkem procházel první provaz; překřížit provaz musíte stejně jako u prvního očka (tedy opět nad nebo pod pevný konec), aby očka do sebe zapadla - uzel zatáhneme za oba dlouhé konce Dřevařská smyčka se často používá při těžbě dřeva a jeho přepravě. Je to nejjednodušší způsob, jak připevnit lano ke kmeni, větvi či trámu. Při proměnlivém zatěžování se snadno uvolní a může sklouznout . 
Postup: - provaz omotáme kolem kmenu - konec provazu přesmýkneme přes pevný konec a podvlečeme - pro lepší vlastnosti uzlu můžeme přidat ještě jedno otočení okolo provazu Jedná se v podstatě o očko se zámkem. Jak napovídá název, uzel je používán pro vázání dobytka. Pokud není oko připevněno na kůlu, po zatežení za konce provazu se uzel rozváže. Využívají ho často kouzelníci. 
Postup: - na provaze uděláme smyčku - jejím středem vtáhneme kus provazu, který není uvnitř této smyčky a zatáhneme
Osmička se uvazuje na koncích lan, aby nevyklouzla z otvorů, kladky nebo ze slaňovací osmy. Často se tedy používá v horolezectví. Slouží také pro připevnění strun na kolíky houslí či kytary. Narozdíl od očka tolik neničí lano a snadněji se rozvazuje. V horolezectví se často používá podobný uzel - osmičkové poutko (nazývají ho ale také osmička - POZOR na záměnu). 
Postup: - na provaze uděláme smyčku - volný konec přendáme přes pevný a zdola zasuneme do smyčky a utáhneme Kapitola Uzlování ke stažení zde (ve formátu A5)
|
