Naše výprava začala v sobotu 27.června ráno na vlakovém nádraží, kde se sešlo opravdu velké množství členů 4.oddílu, dohromady 28, a jejich rodičů. Nastoupili jsme do vlaku a hurá do Broumovských stěn za návštěvou skalní jeskyně Tři prsty, na kterou nás pozval náš br. Karel. Cesta při hraní karet rychle ubíhala, a tak jsme se ani nenadáli a vystoupili jsme v Polici, kde jsme přesedli do malého minibusu, který jsme zcela zaplnili.

 

Někteří hráli karty, jiní stále dokola obíhali květináče, aby se v pochmurném počasí trochu zahřáli

 

Po cestě přistoupilo několik dalších lidí, a tak cesta na Slavné byla doslova hustá. Pro dokreslení představy dodám, že teplota uvnitř mikrobusu vyrostla za půl hodiny jízdy o 10°C.

 

Došlo i na písničky Okoř a Není nutno

 

Na Slavném se k nám přidal br. Karel a vyrazili jsme vstříc skalním stěnám. Protože jsme měli mnoho energie, zahráli jsme si hru Pneumatiky a pokračovali dál. Cesta vedla krásným náročným terénem okolo rozeklaných vrcholů Broumovska, místy bažinou, potokem, ale i po pískovcových skalách a hustými keři. Přestávku na oběd jsme si udělali na krásném místě, kde se stékali dva prameny pitné vody. Kluci, ale i holky rychle snědli svačiny a pustili se do budování přehradních kaskád na obou tocích

 

 Na stavbě přehrady se podíleli všichni, od nejstarších až po ty nejmladší

 

Pak nás už čekal obtížný výstup k jeskyni Tři prsty, kterou jsme dlouho nemohli vůbec objevit. Nakonec se vše podařilo a stanuli jsme před jejím vchodem.

 

Pi závěrečném výstupu k jeskyni už mnozí cestu vzdávali ... zbytečně

 

Vyndali jsme baterky z batohů a pustili se dovnitř. Objevili jsme labyrint chodeb a různých vstupů do jeskynní sluje. Prolezli jsme si každou skulinkou.

 

 

Vstupem do jeskyně jsme se protahovali jeden za druhým

 

Různé uličky  nás zavedli doprostřed krásných skalních stěn tajemně končících kdesi v mracích

 

 Veverka a Filip hledají východ z jeskyně

 

Když jsme si užili skalních prolézaček, vydali jsme se na další cestu. Po cestě jsme hráli několik slovních her, a tak jsme se ani nenadáli a byli jsme zpátky ve Slavném.

 

Po cestě jsme si všimli potoka, který krásně uhladil vzrostlé lesní kvítí

 

A protože jsme měli ještě dost času a počasí bylo sychravé, navštívili jsme místní pohostinství a zahřáli se čajem. Rozloučili jsme se s br. Karlem a nasedli  jsme zpět do prázdného (posléze přeplněného) mikrobusu a ujížděli do Police a odtud do Nového Města.

Po vystoupení z vlaku jsme šli přímo do Loděnice, kde jsme se sešli s naší poslední družinou - Sedmikrásek. Opekli jsme si párky a zahráli si hadovitou honičku. Uprostřed hry ale začalo mršet, a tak jsme se museli jít schovat do klubovny. Připravili jsme si místa na spaní a sešli se ve Vodárně. Tam nás čekala spousta společenských her, od Bangu, přes Ligretto či Heckmeck až po Carcassonne. Kdo byl unavený, šel spát.

V neděli jsme vstali, dali si rozcvičku, nasnídali se a pustili se do úklidu kluboven. Když bylo vše hotovo, popřáli jsme si hezké prázdniny a rozešli se do svých domovů.